Už po cestě tam jsem pekelně promokl, dálkovému ovládání déšť nevadil, ale skvělá membránová klávesnice navlhla tak, že spínala sama, bylo nutné přepnout na plánovaný režim tripmaster a uvnitř klávesnici odříznout.
Na trati pak tripmaster fungoval skvěle asi prvních deset kilometrů, pak jsem vymáchal v kaluži celý levý bok motorky, utopil celý levý grip včetně dálkového ovládání. To začaly první problémy, jak do provizorního neutěsněného dálkového ovládání natekla voda. Pak někde po zvedání v blátě, jak jsem sahal po spínačce, jsem trefil rukou displej, vytlačil ho směrem dovnitř, o kus dál se rozpršelo, do AST zateklo a jak by řekl klasik: „uvnitř to zasyčálo a bylo to v pérdeli.“ (Shořel měnič displeje, myslím)
Poučení – membránová klávesnice není vhodná, alespoň ne ten čínský „voděodolný“ model, co jsme použili. Dálkové ovládání musí být zcela vodotěsné. Nahoře na AST musí být plexi, aby nezůstávalo bláto kolem displeje a aby byl displej chráněný.
Zhodnotím parafrází ze známého filmu: „První zátěžový dopadl pozitivně s negativním dopadem.“